Expedice Yorkshire 2007

17. srpna 2007 v 23:09 | PaulMan |  Reportáže psané bez oprátky
Pokusím se o stručné shrnutí našeho týdenního potulování se severní Anglií.

Po tanečním soustředění a táboru Wothanburgu nás s mou milou čekala ještě jedna letní dovolená: návštěva mého starého kamaráda a spolužáka ze střední školy, toho času dlouhodobě v Anglii. Ve středu 8. srpna nadešel čas, abychom se sebrali a pro následující týden vyměnili neratovický panelák za cihlový domek v okrajové části města Leeds.

Jen vzhůru!

Pro cestu na britské ostrovy a zpět jsme využili nízkonákladové aerolinky Jet2 (o nakupování letenek viz můj červnový článek). Byla to má první cesta letadlem a byl jsem z ní patřičně vyklepaný :)

Po příletu jsme naplno vpadli do anglické reality, obsahující těžké, šedé mraky, Oktávky s volantem vpravo a autobusové zastávky, k nimž se bus blíží zprava (navzdory tomu, že jsem byl varován, jsem se o den později málem nechal přejet autem, když jsem se na přechodu koukal na špatnou stranu). Ačkoli se v angličtině nepovažujeme zrovna za začátečníky, k našemu zděšení jsme místním lidem vůbec nerozuměli. Naše první pokusy o domluvu skončily tak, že jsme strávili v autobuse bezmála tři čtvrtě hodiny, než jsme se - z opačného směru - dostali k zastávce, na které jsme potřebovali vystoupit. Pravda, z té libry šedesát za cestu z letiště jsme vymačkali maximum.

Hned jsem také narazil na jednu zákeřnou kulturní odlišnost. Abych panu řidiči zdůraznil, že po něm chci dvě jízdenky, doprovodil jsem svou řeč i příslušným gestem:
"Tohle neukazuj!", ozvala se za mnou stojící sympatická blondýnka, která zřejmě přicestovala s námi. "Tady je to urážka," dodala na vysvětlenou. No skvěle. Představil jsem si, jak v Česku příjde k řidiči nějaký cizinec, nesrozumitelnou hatmatilkou se dožaduje jakéhosi lístku a jako bonus vystrčí prostředník. Byl jsem rád, že to tenhle chlapík vzal ještě s klidem.

Po tomhle komplikovaném cestování jsme se nakonec šťastně shledali s mým kamarádem Jirkou a mohli u něj rozbít náš základní tábor.

Yorkshire, mlékem a strdím oplývající

Místem našeho pobytu bylo Leeds, čtyřistatisícové město (aglomerace s okolními městečky obnáší přes sedm set tisíc duší) a metropole kraje West Yorkshire (viz Google Maps). Sestává z relativně malého centra, obchodně administrativního prstence a celé soustavy předměstí a přidružených městeček. Jirka bydlí se svými československými spolubydlícími v jedné z okrajových čtvrtí. Kopcovitá krajina posetá roztomilými dvoupatrovými domečky, postavenými do úhledných řad, s rozlehlým parkem za zadními dvorky - v žádném případě prosím neplést s "paneláky na ležato", neskonale hnusnými skupinami monotematických baráků, které u nás rostou pro potřeby podnikatelské třídy za hranicemi větších měst.

Naše jazykové problémy se vyjasnily celkem brzy - místní obyvatelé mluví yorkshirskou angličtinou, která se od té "oficiální" liší zhruba stejně jako hanáčtina od spisovné češtiny. Například ze záhadného slova "hajluf", kterým nás oslovovaly prodavačky v obchodě, se vyklubalo "Hi, love!" - něco jako "Ahoj, zlato!" (mimochodem, "Hi", respektive "Hello", tam používají takřka všichni od zmíněných prodavaček po průvodčího ve vlaku. Mé konzervativní lpění na "Good morning" lidi dost mátlo, neboť mě jinak kvůli přízvuku - a pupku :) - považovali zřejmě za Američana). Bez problémů šlo rozumět "turistickým profesionálům", např. zaměstnancům informačního centra nebo pokladním na nádraží.

Podrobné líčení všech míst, která jsme navštívili, by bylo na celý seriál. Uvádím jenom stručný přehled, seřazený po dnech:
Středa - přílet, cesta z letiště.
Čtvrtek - rozkoukávací den. Leeds. Royal Armoury Museum, městská tržnice, centrum.
Pátek - první výlet. York. National Railway Museum, katedrála York Minster, Clifford's Tower, York Abbey Ruins.
Sobota - druhý výlet. Scarborough. Pláž a Severní moře, trh, Scarborough Castle, přístav.
Neděle - odpočinkový den. Leeds. Kirkstall Abbey.
Pondělí - třetí výlet. Yorkshire Dales. Tůra v kopcích okolo Settle.
Úterý - "dojížděcí" den. Leeds. Nákup suvenýrů atd.
Středa - cesta na letiště, odlet.
Plánovaný výlet do Londýna jsme nakonec neuskutečnili, stál by nás příliš mnoho peněz, které jsme raději investovali do více výletů v bližším okolí. Naše cíle byly voleny s ohledem na kompromis; za to, že má slečna vydržela mé poskakování kolem starých lokomotiv, jsem zase přetrpěl tisíc a jedno barevné sklíčko v katedrále atd. :)

Nutno ale říci, že jsme absolvovali jen takovou hutnější ochutnávku všeho, co může Yorkshire nabídnout. Chtělo by to strávit tam týdny místo dnů. Neřeknu ovšem nic překvapivého, když uvedu, že Anglie je pro našince dost drahá švanda. Pokud člověk nemá opravdu nadstandardní příjmy, může ji pořádně procestovat jedině tak, že se tam aspoň na čas usadí.

Jak jsme pochopili, Yorkshire je shodou okolností dobré místo pro toho, kdo chce poznat Anglii ze starých učebnic. Onen "anglický způsob života" tam ještě není tak na ústupu, nedostal ještě tolik na držku unifikující palicí globalizace (i když tato se rozhodně projevuje), ani se ještě neutopil v nechutné břečce multikulturalismu. Určitě to neznamená, že by tam byl nějaký ráj na zemi, svých problémů mají dost, ale řeší je ve starých, cihlových domech, nad slaninou s vejci :)

Ještě pár postřehů

Angličané už mají s výbuchy bomb a podobnými zábavami své zkušenosti, takže rozhodně nejednají laxně. Prodejce jízdenek na nádraží nechal práci prací a uklidnil se až tehdy, když našel majitele opuštěně postávajícího kufru. Na letišti před cestou domů jsem absolvoval důkladnou tělesnou prohlídku, včetně kontroly opasku a podrážek na botách.
Bohudíky jsem konečně ochutnal ten slavný čtvrtlibrák se sejrem z Pulp Fiction :) A bohužel jsem zkusil i mátovou omáčku.
Za celý týden jsme potkali odhadem tak deset hezkých Angličanek. Bylo mi vysvětleno, že místní ženy jsou hrozně otylé a strašně oblečené proto, že se to místním mužům líbí. No, dobře jim tak.
Oddělené kohoutky pro teplou a studenou vodu jsou dodnes anglickým šlágrem. Ale lidé jdou s dobou a moderní sprchy už umí vodu i mísit.
Na potravinách, mycích prostředcích apod. se dá slušně ušetřit nákupem nejlevnějšího zboží se značkou supermarketu. Narozdíl od tuzemských obdob jsou tam tyto výrobky jedlé, dokonce i dobré.
Kdo se bojí, že se v Anglii kulturně ztratí, můžu ho uklidnit. V centru Yorku jsou stejní žebráci jako na Václaváku, prodavači tamní verze Nového prostoru mají pěkně prořízlou pusu, večerní a noční MHD jezdí páchnoucí zjevy velmi podobné těm tuzemským, Cosmopolitan radí ženám, jak dosáhnout orgasmu a v televizi jsem kromě Simpsonů stihl shlédnout i britskou verzi Chůvy v akci.
Britská muzea jsou zpravidla o několik století napřed - naaranžování expozic a hlavně interaktivita, od kvízových tabulek po počítačové terminály, o tom všem se jejich českým protějškům může jenom zdát. A do valné části z nich je vstup zdarma. Člověk může jenom doufat, že třeba Národní technické muzeum se po rekonstrukci zjeví alespoň v podobné kondici.
Co mi naopak oproti tuzemsku citelně chybělo, je nějaká obdoba IDOSu, centrální jízdní řád a plánovač. Silničních i železničních dopravců je k dispozici dost, ale naplánovat si dobře cestu, to chce nějakého hledání na internetu.

Zpět do Polabí

Týden utekl až příliš rychle. Byl čas vrátit se domů. Už celkem suverénně jsme se propletli leedskou dopravou a dorazili na letiště. Zpět do ČR s námi letěla hlučnější skupina romských spoluobčanů / tlupa cikánů, která si šla posbírat dávky za posledního půl roku (nehodící se škrtněte). Přesto jsem si druhou cestu letadlem užíval podstatně více. Vrátili jsme hodinu, kterou jsme si vypůjčili při cestě na západ, a po projití pasovou kontrolou jsme se vrátili do náruče České republiky. Ale něco mi říká, že jsme Britské ostrovy neviděli naposledy.
I tentokrát dávám k dispozici pár fotek. Krom toho můžete navštívit blog mého kamaráda a rovněž jeho sbírku anglických fotek (album ze Scarborough je ze společného výletu).


Komentáře

1 Jet Jet | 23. srpna 2007 v 0:12 | Reagovat

Hezky jsi to napsal!

Asi se stanu Tvym vernym ctenarem:)

2 PaulMan PaulMan | 23. srpna 2007 v 14:34 | Reagovat

[1]: Pozvánka do fanklubu už je na cestě ;)

3 Geisha Geisha | Web | 26. února 2009 v 10:04 | Reagovat

Další kdo chtěl dvě jízdenky:D:D Ve Winchestru nejsou tak ohleduplní řidiči, my jsme byly s kámoškou vyhozeny z busu :D

4 PaulMan PaulMan | 1. března 2009 v 22:25 | Reagovat

[3]: Fakt? Síla. No, letos už budeme moudřejší :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.