Bojkot - obrana konzumenta

7. září 2007 v 21:05 | PaulMan |  C'est la vie
Proč je dobré umět odmítat.

Když jsem se onehdy vztekal nad "výkony" našich hokejových funkcionářů a sliboval jsem, že už naši zmrzačenou extraligu sledovat nebudu, ani kdyby se snad Vítkovice dostaly až do finále, byl jsem dotázán, co takovým jednáním sleduju. Že to beze mě naše extraliga nejspíš přežije, ale já si u nás těžko najdu jinou nejvyšší hokejovou soutěž. Pokusím se vysvětlit, proč si myslím, že jednám dobře.

"Drž zobák a konzumuj"? Vždy je tu volba

V dnešní smutné době (post)moderního kapitalismu se vše - od skutečných tovarů v obchodech přes přírodu až po lidské zdraví - bere jako zboží. S tímhle, pravda, lze těžko něco udělat; dokud lidé nedostanou rozum, bude tomu tak i nadále. Člověk - konzument je udržován v iluzi, že si volí mezi různým zbožím, přičemž tento výběr často vůbec neexistuje. Když si tento nedostatek výběru začne dotyčný alespoň trochu uvědomovat, začnou se u něj projevovat sklony k rezignaci. Pasivně pak sebere ten produkt, který mu jako první přijde pod ruku; ať už je to nějaký přiblblý třistadílný seriál na kanále, který zrovna zapnul, nebo třeba ten šéf parlamentní strany, který ze sebe zrovna dělá menšího vola než jeho protějšci.
V takovém marasmu lze snadno minout důležitou myšlenku, které se "poskytovatelé zboží" dost bojí: a sice, že je tu vždy svoboda dané zboží, nebo alespoň daný druh zboží, zcela odmítnout. Televize se dá po bezvýsledném procvakání programů vypnout a soudruhy v parlamentu možno poslat do háje. Říct něčemu "Ne" skutečně jde a není to ani tak těžké, jak se některým lidem asi zdá.

Neprojevený názor je názor na nic

Samozřejmě, jedinec nebo malá skupina svým bojkotem ničeho nedosáhnou. Ale začne-li se stejně chovat dostatečné množství lidí, "poskytovatel zboží" nakonec pochopí, že tudy cesta nevede, a ve vlastním zájmu bude muset nabídnout skutečnou alternativu. Není to taková utopie, jak by se mohlo na první pohled zdát - hromadný bojkot nekvalitního zboží nedávno slavil vítězství, když si velké hudební společnosti uvědomily, že díla svázaná DRM (neuvěřitelně drzá myšlenka omezování mé svobody nakládat s něčím, co jsem si řádně zakoupil) lidé prostě nekupují, a začaly opět prodávat hudbu normálně.
Vyjadřování názoru na nějaké zboží (koupím - nekoupím) je stejné jako ovlivňování věcí veřejných. Chce to jenom tu námahu nějaký názor si vytvořit a nepropadat pocitu, že ať udělám co udělám, stejně to k ničemu nebude.
Proto jsem si řekl, že dokud nebudou o postupu a sestupu z hokejové extraligy zase rozhodovat výsledky zápasů a ne tlupa bafuňářů, schovávajících se za vlastní předpisy o stadionech, nebudu ji sledovat. Mé oko nespočine ani na jedné z reklam, vymalovaných na ledě, do mého ucha nespadne ani jeden generální sponzor, který své jméno nacpal přímo do názvu hokejového klubu. Možná to k něčemu bude, možná ne. Ale i kdyby to k ničemu nebylo, budu pořád spokojenější, než kdybych dál sledoval, jak to v hokeji hnije.


Komentáře

1 drevolution drevolution | Web | 8. září 2007 v 14:56 | Reagovat

Jedině MOTOR :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.