Trochu umrtvený salon

12. září 2007 v 18:17 | PaulMan |  FreiPsycheKultur
Nové album Radůzy je... jiné.

Radůza v novém, jinak...

Když mi v bednách dozněly poslední výtvory mé oblíbené písničkářky, shromážděné do alba V salonu barokních dam, cítil jsem veliké rozpaky. Ba měl jsem podezření, že se mi to vlastně nelíbilo. Ale nechtěl jsem novou desku jen tak odpískat a pustil si ji ještě třikrát. A rozpaky? No, úplně nezmizely.
Radůza se odhodlala k několika změnám: dosud běžně používané nástroje, akordeon a kytaru, nechala tentokrát ležet v koutě, namísto nich vzala celou řadu jiných nástrojů (jako klavír, spinet nebo banjo), též celou řadu doprovodných hudebníků a pustila se do komponování.

...a lépe?

A výsledek? No, právě, že trochu překomponovaný, obávám se. Nevím, jestli to způsobila ta záměna akordeonu za klavír a harmonických značek za noty, ale nové písničky se mi zdají až protivně sterilní. Jako by se z nich vytratil život, působí hrozně uměle a tím pádem i nezáživně.
V některých skladbách (Zářivý prostor) mě tloukly do uší hlasové kreace, které na mě působily dojmem, že jejich jediným účelem je ukázat, že zpěvačka tohle uzpívá (podobný dojem jsem, pravda, měl už z některých písní na albu V hoře). Jiné skladby (Celé noci tě volám) se neuvěřitelně vlekly, až jsem si oddechl, když konečně dozněly. A když už se vyšvihla zajímavá melodie (Vařič a mapa), zabil ji neuvěřitelně debilní refrénový rým ("KČT - káčete"). Když běžela skladba Ma phuč mandar, říkal jsem si, že se to snad konečně trochu rozhýbe - a přišel konec alba :)

Pusťte akordeon domů!

Nevím. Kvůli své náklonosti k autorce doufám, že Salonu ještě příjdu na chuť, ale jinak si přeju, aby tohle byl pro Radůzu jen takový experiment a aby příště zase do toho umírání vnesla trochu života.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.