Hvězdný prach: okouzlující podívaná

6. listopadu 2007 v 23:18 |  FreiPsycheKultur
I dnes se dá natočit nádherná pohádka - a bez Bradavic!

Není všechno hvězda, co se třpytí?

Jsem od přírody podezřívavý vůči hromadnému provolávání slávy (či zatracování). Dozvídal-li jsem se ze všech stran, jaký úžasný film Hvězdný prach (Stardust) je, měl jsem všechny důvody ke skepsi. Pro mluvily dvě věci: o filmu se vyjadřovali kladně i lidé, jejichž vkusu celkem důvěřuju, a zatím jediná kniha Neila Gaimana, kterou jsem četl - Dobrá znamení, napsáno ve spolupráci s Terrym Pratchettem - se mi opravdu líbila. Takže jsme v uplynulém víkendu zašli s mou milou do Slovanského domu, kde byla k mání titulkovaná kopie filmu, abychom tenhle zázrak shlédli na vlastní oči.
Ke kinu jsme dorazili s časovou rezervou, takže jsme měli ještě čas omrknout s velkou slávou otevřené nákupní centrum Palladium. Strávil jsem v tom nestvůrném termitišti cca půlhodinu; doufám, že jedinou v životě. Pak už jsme se mohli uvelebit na sedadlech a čekat, co nám následující chvíle připraví.

Místo Meče Spravedlnosti sněženka a svíčka

Na Hvězdném prachu se mi líbilo několik věcí. Předně, je to opravdu hezky vymyšlená pohádka. Počítá s tím, že mám fantazii, ale přitom neuráží mou inteligenci jako Harry Potter ani nepohřbívá všechno ostatní pod nánosem nesnesitelného patosu typu "jedině ty, Pepo ze Lhoty, jsi shodou okolností Poslem Božsky Zářného Světla, předurčen ke zničení Odporně Zlomyslného Lorda Temnot", jako se stalo módou ve všech těch Narniích, Eragonech nebo teď v nějakém tom Úsvitu temnot či jak se to má jmenovat. Už jenom to, že někdo dokáže stvořit fantasy, která netrpí výše zmíněnými neduhy, si zaslouží uznání.
Druhá věc, která u mě zabodovala, je umístění děje na anglický venkov. Jak lidská, tak "ta druhá" strana dýchá krásou anglické vysočiny a nese otisky lidí, kteří ji obývají. Nebo spíš obývali. Chvílemi jsem si připadal, jako bych se ocitl zpátky v Yorkshire. A last, but not least: řada opravdu zajímavých a dobře zahraných postav. Charisma nepostrádá jak ústřední dvojice, tak jejich nečetní pomocníci ani hlavní záporáci. I když mám při vzpomínání na film nejčastěji před duševním zrakem jistou hezkou blonďatou "hvězdičku", na takového kapitána Shakespeara taky dlouho nezapomenu :)
Všechny tyhle ingredience jsou spojeny zábavným a napínavým příběhem (ano, je to pohádka, je vám jasné, jak to musí dopadnout, ale stejně je to napínavé skoro až do konce) a podbarveny opravdu hezkou (i když někdy ne úplně originální) hudbou. Za výsledek se autoři opravdu nemusí stydět.

Z pohádky do pohádky

Když jsem se chystal napsat tenhle článek, cítil jsem rozpaky z toho, že skončím u nezajímavého mazání medu kolem huby. No a zřejmě se tak stalo. Sorry :) Nedokážu si vybavit všechny filmy, které jsem letos viděl, ale Hvězdný prach určitě patří na čelní místa, není-li přímo ten nejlepší. Člověk si to prostě hrozně užije, být jednou za čas v pohádce. Zvlášť, když sedí co by kamenem dohodil od pekla nákupního nevkusu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.