Západní Digitální Moje Knížka

17. prosince 2007 v 20:50 | PaulMan |  Počítadla
Pořídil jsem si další zbytečnou tmavou a drahou krabičku :)

Lesklé placky budou vždy malé?

Když jsem si svého času (a už je to let!) pořídil CD mechaniku s vypalovačkou, stál jsem před zdánlivě nedozírným oceánem ukládacího prostoru. Leč čas běžel a cédéčka se jakoby zmenšila. Jejich počet v mé databance začal růst nad rozumné meze.
Technologický pokrok mi dal protizbraň: DVD vypalovačku. To bylo najednou místa! Ale zase jen po omezenou dobu. Čtyři giga neobstála v souboji s datovou náročností o nic lépe, než sedm set mega. A data, s námahou převedená z CD na DVD, zase začala zabírat neúměrné množství placek. Navíc se DVD ukázala jako horší archivní médium než CD; kolikrát se stalo, že jsem z DVD označeného jako "archiv" nedokázal načíst potřebná data bez chyb.
Ano, máme dual layer DVD. A Blue-Ray a HD-DVD a všechny další placky, které se na nás valí nebo povalí. Ale já jsem se rozhodl, že další kolo hry s ukládáním dat pojmu jinak. A pořídil jsem si externí disk, který moje slečna kouzelně popsala způsobem, uvedeným v perexu :)

Zkusme to bez nich

Po prokouknutí několika linuxových fór jsem si zvolil Western Digital My Book, na který si uživatelé vesměs nestěžovali. Uváděná kapacita 500 GB - jelikož obchodníci mají vlastní definici gigabajtu, skutečná kapacita disku je cca 460 GB. Rozhraní USB 2.0 a eSATA (které se svým současným strojem nevyužiju). 16MB cache, 7 200 otáček a cool modré kolečko na hřbetě :)
Disk je dodáván s filesystémem FAT32 a několika nainstalovanými programy pro Win32 a MacOS. Není možné nechat FAT32 na disku, který má sloužit pro spolehlivé uchovávání dat. Disk jsem tedy zformátoval na ext3, s nulovou rezervou pro superuživatele a vhodným labelem (není to ono, když automounter připojuje nelabelovaný disk prostě jako "disk", případně "usbdisk").

Poměr cena / kapacita / výkon

S automountem přes HAL démona není problém. Disk se sice hlásí jako USB 2.0 zařízení, předváděný výkon je ale rozporuplný: kopírování z něj na vnitřní disk (SATA) šlape rychlostí okolo 22 MB/s, kopírování opačným směrem "teče" cca desetinovou rychlostí. To můj "zapalovač", který používám jako transportní zařízení, předvádí při zápisu podstatně lepší výkony. Ale vzhledem k předpokládanému způsobu použití "zapsat jednou, číst často" tohle líné zapisování moc nevadí.
S cenou mírně pod 3 800 Kč a výslednou kapacitou 460 GB vychází cena za gigabajt na osm korun dvacet. Je to sice skoro trojnásobek ceny, na kterou vyjde DVD, ale doufám, že lepší využití místa (nemusím rozsekávat data na jednoDVDčkové intervaly), větší dostupnost uložených dat (nemusím se hrabat v hromadě placek) a větší spolehlivost (aspoň doufám) tuhle cenovou nevýhodu vyváží.
Jsem člověk, který vyrostl na vymontovávání disků z beden, jejich opatrném přenášení po městě a následné instalaci do kamarádova stroje. I proto jsem se dlouho díval na externí disky konzervativně, jako na zařízení, bez kterých se člověk beztak obejde. Uvidím, jak tahle nová "černá krabička" můj pohled ovlivní.


Komentáře

1 PEPP PEPP | 29. prosince 2007 v 13:02 | Reagovat

V tomto pripade maji vyrobci spravnou definici gigabajtu - ono tech 500 GB je presne 465,66 GiB - gibibajtu. Nebudu vysvetlovat, jen napovim - Wikipedia.

2 PaulMan PaulMan | 30. prosince 2007 v 8:24 | Reagovat

[1]: Sorry, tuhle hru na gibibajty já hrát nebudu.

3 PaulMan PaulMan | 15. září 2008 v 11:45 | Reagovat

Jeden pozdější postřeh: vzhledem k dobrým zkušenostem se správou NTFS filesystému pomocí linuxového ntfs-3g a vzhledem k tomu, že se ext3 filesystém při několika příležitostech ukázal u "přenosného" disku jako překážka, odhodlal jsem se ke změně souborového systému.

K mému překvapení se rychlost zápisu poté zvýšila na slušných 22 - 25 MB/s - a to ještě musím vzít v úvahu předpokládaný nižší výkon NTFS ovladače pod Linuxem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.