Kterak sobě společenský večer uvařiti

16. března 2008 v 17:39 | PaulMan |  Reportáže psané bez oprátky
Mám za sebou svůj první ples v roli organizátora

Zrod

Nápad uspořádat firemní ples vznikl jednoho večera během intenzivního probublávání myšlenek při duševním workshopu (to je takový eufemismus pro uvolněné klábosení a popíjení rumu po práci). Ples informatiků, představte si to! Jestlipak budou po sálě bloumat i s ledvinkama zapnutýma pod žebry :) Náhoda svedla ten večer dohromady trojici lidí, kteří rádi tančí a dovedou si plesy užít. Takže narozdíl od mnoha podobně vzniklých nápadů tento přežil i následný spánek a vystřízlivění svých tvůrců. A druhého dne jsme se blížili k Michalovu stolu s nebezpečnými úsměvy na tváři :)

Šéf Jyxa evidentně čekal všechno, jen né tohle. Nicméně mu slouží ke cti, že myšlenku nezavrhl a rozhodl se ji předložit plénu. Reakce ostatních jyxáků byla až na výjimky monotónní: super nápad, jenom mě nenuťte tančit...

Dostali jsme tedy povolení "sehnat podklady", jak by se to asi mělo správně úderně označit. Zde se do věci vložila moje milá, bez jejíhož nasazení a organizačních schopností bychom stěží dali celý podnik takto hladce dohromady. Pustila se do hledání vhodného místa, zatímco my začali uvažovat, koho všeho na zamýšlený ples pozveme. Jyxo samo zaplní ještě tak velký stůl v restauraci, určitě ne plesový sál. A ples není jen taneční událost, je to i společenská příležitost. Takže jsme si řekli, že kromě svých spřátelených kolegů z branže pozveme i naše partnery a zákazníky, ať se při této příležitosti můžeme poznat z takové té méně oficiální stránky.

Přípravy

Po prozkoumání nabídky a po konzultacích s kamarády, majícími své zkušenosti s organizací plesů v Praze, se nám vyloupl favorit: zvenčí nic moc vypadající, ale zevnitř velmi slušně rekonstruované KC Novodvorská. Po osobní prohlídce jsme se rozhodli, že tohle je naše hledané místo. Někdy v té době jsme od Michala taky dostali definitivní zelenou a mohli začít zvát hosty a shánět kapelu.

Ani jedno se neukázalo zrovna jako jednoduchý úkol. Ačkoli řada oslovených lidí reagovala na pozvání na ples pozitivně, bylo (hlavně pro mou milou) skutečným očistcem vytáhnout z nich nějaké konkrétní vyjádření, o kolik lístků by měli zájem. A když už se vyjádřili, následovalo druhé, o nic méně náročné kolo: přimět je, ať si objednané lístky vyzvednou. V případě kapely se zase ukázalo, že jsme s nápadem přeci jen přišli relativně pozdě. Itinerář celé řady slušně vypadajících hudebních těles byl zaplněn na mnoho měsíců dopředu. Nakonec se nám podařilo najít a posléze se i domluvit s Tanečním orchestrem Jindřicha Váchy. Překročili jsme sice rozpočet, ale na druhou stranu jsme získali příslib 11 živých hudebníků - to je přeci jen něco jiného, než těleso ve složení zpěvačka, kytarista a univerzální klávesista, neblaze známé z tolika společenských akcí.

Co se kulturního oživení večera týče, naplánovali jsme si klasiku: předtančení profesionálních tanečníků a tombolu. Ty první jsme si domluvili v TK All-4-Dance, kam s mou drahou chodíme do tanečních pro dospělé. A do tomboly jsme zapojili i pozvané hosty, zdali si nechtějí udělat reklamu a poskytnout nějaké více či méně hodnotné ceny.

Papíry

Nastala ta méně zábavná část: byrokracie. Začalo to tou tombolou. Ta se řídí zákonem o loterii a má dost přísná a svazující pravidla. Když se nám sešly všechny dary, poskytnuté do tomboly, museli jsme počítat jako diví a nakonec ještě některé předměty odmítat, abychom mohli počet lístků a jejich cenu udržet na rozumné úrovni. O papíry pro hasiče se naštěstí postaralo samotné KC Novodvorská, požární dohled jsme měli domluven jako jednu z poskytnutých služeb. Zbývala ještě ohlašovací povinnost magistrátu (plus nechutně vysoký poplatek 20% z vybraného vstupného. Jestli tohle není výpalné, tak už nevím)... and last, but not least, Ochranný svaz autorský. Je to hrůza, s jakou galérkou se člověk dostane do styku, když zařizuje celkem jednoduchou akci.

Když jsme se z hromady papírů vyhrabali zpět na světlo denní, začali jsme vymýšlet plán večera. Pod heslem "udělej si sám" jsme v roli moderátorů skončili my, původci celé téhleté legrace. S úkolem jsme se hodlali poprat zodpovědně, ba dokonce jsme si vyhlédli i "firemně zbarvené" zelené kravaty. Jejich koupě se však poněkud zkomplikovala, když nám je původně před nosem vykoupila jakási oblastní buňka Strany zelených(!).
Organizační trio v celé své kráse :)

Ples

Nakonec přišel den D, pátek 22. února. Nebudu se opakovat v líčení samotného plesu; zájemci si mohou přečíst článek na Jyxo blogu. V brzké době tam doufejme přibyde i galerie z posbíraných fotek.
Na plesy chodím během celé sezóny celkem často, ale toto byl první, který jsem zažil coby organizátor. Můj nejsilnější dojem z organizování je rychlost, s jakou večer utíká. Zaběhnout tam, zaběhnout onam, vyřešit to, vyřešit ono a další hodina je v trapu. Teprve po půlnoci, po ukončení veškerého organizovaného programu, jsme s kolegou mohli trochu vydechnout a zvolnit. Ale bavilo mě to a myslím, že jsem neodvedl nejhorší výkon (i když moje dovednost práce se stacionárním mikrofonem nebyla zpočátku úplně na výši :) ). Hodně mě potěšily pozitivní reakce celé řady plesajících účastníků. To byla nejlepší odměna za odvedenou práci. Já sám můžu pochválit (kromě zbylých dvou členů našeho organizačního tria) jednak kolegy z Jyxa, kteří se ochotně a schopně chopili různých pomocných úkolů, dále pak kapelu, která hrála myslím velice slušně, potom personál KC Novodvorská, který nám všemožněvyšel vstříc, Michala, který se do celého projektu nechal zatáhnout a v neposlední řadě všem, kteří si přišli zaplesat.
Možná, že jsme tímhle plesem založili novou a hezkou tradici. To se ukáže zhruba za rok :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.