Otec prasátek: překvapení z ostrovů

9. dubna 2008 v 19:14 | PaulMan |  FreiPsycheKultur
Nenapadlo by mě, že Pratchettovka jde nějak slušně zfilmovat

Film Otec prasátek (The Hogfather) není žádná horká novinka, pochází už z roku 2006. Ale já se o jeho existenci dozvěděl náhodou až před nedávnem, takže pro mě to novinka je :) A nikde není psáno, že se recenze musí psát jen na čerstvě vylíhlá díla.

Zfilmovaný Pratchett?

Přiznám se bez mučení, že když ke mně tenhle film doputoval, cítil jsem poměrně silnou skepsi. Pratchettovy knihy ze Zeměplochy mám hodně rád (i když se bůhvíproč nedokážu dokopat k přečtení nějaké z té poslední řady - asi mě odrazují nové obálky či co) a nepředpokládal jsem, že by byly dobře zfilmovatelné. Ovšem, předpokládat znamená houby vědět. Stačí si vzpomenout třeba na Pána Prstenů (tedy alespoň první díl) nebo Dunu (mám teď na mysli třídílné zpracování HBO, ne tu Lynchovu hrůzu s bojujícími karamelami a se Stingem v kovových slipech).
Vpodstatě jediný způsob, jak zfilmovat dlouhou nebo složitou knížku, je vyrobit dlouhý film. Jinak se patrně nevyhnete zjednodušování, které mrzačí předlohu a sere fanoušky. Tento předpoklad Otec prasátek splňuje, je rozdělen na dva díly a dohromady trvá přes tři hodiny. Naopak vůbec není podmínkou velkorysý rozpočet. Máte-li ho, prima, Středozem je vážně nádherné místo, ale u dobrého materiálu vám ani nevadí, že celá Arrakis vyrostla v pražských Letňanech a natočena byla s rozpočtem, který by vystačil tak na jedno, dvě zařvání Nazgúla. Zde se Otec prasátek drží spíše toho chudšího konce (je to TV film), takže Smrť vypadá zhruba stejně jako svého času Třískův Široko (jenom tak efektně neskáče) a kulisy zase někdy evokují Flashe Gordona.

Hurá na Zeměplochu!

Mně však papundekl zážitek nekazil, protože režiséru Vadimu Jeanovi (o kterém jsem nikdy dříve neslyšel) se do filmu povedlo přenést do nejdůležitější: atmosféru. Jakmile proti vám zamíří velká A'tuin, ocitnete se rázem na Zeměploše - možná trochu lacině vypadající a trochu naivně zpracované, ale Zeměploše. Lord Odkragli, Auditoři, Smrť, Albert, vrah Ča-snač-aj (ten si zaslouží body navíc), Banjo a jeho brácha, dokonce i Hex, ti všichni bez problémů převzali osobnosti svých předloh z knihy. Výhrady jsem měl k Zuzance, která patří k mým nejoblíbenějším zeměplošským postavám a v tomhle filmu mi přišla taková mdlá a suchá, a k arcikancléři Výsměškovi, který se z životu nebezpečného wannabe-managera proměnil v laskavého a roztržitého dědulu. A taky bůh kocoviny by nemusel zrovna celou dobu vypadat jako vytlemený idiot. Ale to se dá přežít. Film věrně přenáší děj z knihy, daří se mu diváka napínat a nepadá do obvyklé pasti zfilmovaných knih, ve kterých se toho hodně děje mimo přímou řeč, a sice že postavy mluví, mluví, vysvětlují a divák zívá. Stačí si vzpomenout na Da Vinciho kód.

Tři hodiny utekly jako voda a má milá i já jsme se velmi dobře bavili. Při sledování nádherně vyšinutého Ča-snač-aje jsme rádi mávli rukou nad velice okatě latexovými prasátky, a při zábavných pokusech Smrtě vyluzovat ze sebe "HO HO HO" jsme mu odpustili, že se mu při tom nehýbou čelisti.
Můj závěr tedy zní: Pratchettovku lze filmovat, a to celkem dobře. Pokud jste stejně jako já o Otci prasátek ještě neslyšeli a jste fanoušci T.P., neváhejte a sežeňte si ho.

Barevná kouzla

Zatímco jsem otálel s vydáním tohoto článku, stihl režisér Jean dokončit TV zpracování Barvy kouzel (The Colour of Magic), o kterém jsem původně chtěl investigativně informovat :) Zatím jsem z něj viděl jen pár šotů, a i když jsem byl mírně řečeno zaskočen Mrakoplašovým vzhledem, stejně se na něj těším.


Komentáře

1 kukulich kukulich | Web | 9. dubna 2008 v 23:26 | Reagovat

Už se na to chci dlouho podívat, ale rád bych si nejdřív znovu přečetl knížku. Bohužel ji nějak zatím nemám. Ale docela si mne navnadil :)

2 Novajda Novajda | 11. dubna 2008 v 11:08 | Reagovat

Kukulichu, pujc si Hogfathera z mestske knihovny, ja ji taky cetla z knihovny. Maji ji i v anglictine. A navnaden jsi plnym pravem, film velmi prijemne prekvapil svoji vernosti knihy a podarilo se mu zachovat typickou prachetovskou atmosferu...

3 LosPedros LosPedros | 23. dubna 2008 v 12:58 | Reagovat

Vřele doporučuju zmíněné The Colour of Magic. Film je rovněž rozdělen na dva díly. A zpracování je zrovna tak přesné, naivní a kouzelné :) Mrakoplaš na mě působil pravda trochu podivně (nejspíš tím, že jsem si ho nikdy nepředstavil jako takového dědka), ale po půl hodince sledování filmu jsem rychle na svůj unáhlený soud zapomněl. Byť TV film, tohle je rozhodně jeden z mála snímků, které bych si v kině rád vychutnal.

4 Yo'Sarin Yo'Sarin | E-mail | Web | 24. dubna 2008 v 12:03 | Reagovat

A mě zrovna Otec prasátek nijak nenadchl. Soudné sestry v podání Divadla v Dlouhé jsou podle mne o několik úrovní výš...

Ještě někde doma mám animovanou verzi soudných sester (bohužel jsem ji viděl kdysi dávno a bez titulků, tak si z toho prd pamatuju).

5 kukulich kukulich | Web | 2. května 2008 v 0:22 | Reagovat

Tak jsem to právě dokoukal a výhrady k Výsměškovi sdílím taktéž. Zuzana se mi naopak docela líbila :) A Ča-snač-aj byl fakt skvělý!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.