Tudorovci: Historie populární formou

29. ledna 2011 v 15:03 | PaulMan |  FreiPsycheKultur
Jak lépe představit dnešnímu publiku dějiny, než dobře udělaným seriálem?


Nedávno jsme se ženou dokoukali poslední díl britského seriálu Tudorovci (The Tudors) a můžu rovnou prohlásit, že je to jeden z nejpodařenějších seriálů, se kterými jsem měl dosud tu čest.
Podotýkám, že jako silný anglofil se zálibou v historii jsem v případě tohoto seriálu trochu zaujatý - na druhou stranu špatně provedené dílo bych z takovéto pozice tím víc cupal na kousky :)

Posaďte se, drama začíná

Úvodní díl seriálu zavádí diváka do Anglie roku 1519. Politické zmatky, doprovázející francouzské výboje v severní Itálii, a vražda anglického diplomata dovedou dvě tradičně znepřátelené země na okraj další války. Na obou stranách Kanálu se ale nacházejí vlivní lidé, kteří vědí, že vojenský střet se momentálně nehodí do krámu ani jedné zemi, a začnou vymýšlet řešení...

Kdo by od Tudorovců čekal neživotný "populárně naučný" seriál, jaké může člověk spatřit po večerech na Spectru nebo Viasat History, bude příjemně překvapen. Ani ten, kdo se bojí druhého extrému, "holywoodského" zpracování historie jako např. v příšerném Statečném srdci, se nemusí bát.
Postavy nejsou schematické ani černobílé - a přesto, i když se zde pracuje s určitou uměleckou licencí, jejich jednání se nijak zásadně neodchyluje od toho, co nás učí historie.

Anglie vkročila do první poloviny 16. století jako druhořadá evropská mocnost. Vyčerpávající Válka růží připravila zemi o vliv i území na kontinentu. Na druhou stranu si ani jedna ze dvou tehdejších hlavních evropských mocností (Francie a Španělsko) nemohla dovolit Anglii ignorovat, neboť tato hrála důležitou roli jazýčku na vahách. Země byla navíc po krušných časech dynastických válek konečně zase chvíli jednotná a jejím obyvatelům se relativně dařilo.

Seriál se sice jmenuje Tudorovci, ale stejně dobře by se mohl jmenovat klasicky Šest žen Jindřicha VIII., protože kolem tohoto panovníka se celý děj odvíjí a jeho smrtí v roce 1547 také celý seriál končí.

Jindřich VIII. je jeden z nejslavnějších anglických vládců. Mnozí si ho samozřejmě pamatují kvůli jeho manželskému apetitu - šest manželek je (v západní kultuře) myslím panovnický rekord. Tento druhý Tudorovec na anglickém trůnu toho ale dokázal mnohem víc - zlomil ve své zemi nezávislost církve na státu, vyvlekl Anglii ze sféry římského vlivu a spojil Anglii a Wales v jeden stát. Omezováním vlivu starých šlechtických rodin a povyšováním "nové šlechty" zároveň de facto ukončil v Anglii středověk (stejně jako se dá říci, že jeho dcera Alžběta I. v zemi zavedla novověk).

Co se kostýmů a kulis týče, jsou Tudorovci podáni velkoryse. Jindřich VIII. ve své době platil za nejlépe oblékaného panovníka Evropy a jeho ztvárnění irským hercem J. R. Meyersem dělá této pověsti čest. Divák se dočká autentických kostýmů, předmětů denní potřeby, zbraní, dopravních prostředků...
Samozřejmě je to seriál určený pro "normálního" diváka a ne historická studie. Všechny postavy jsou mladší, štíhlejší a (zřejmě) hezčí než jejich historické vzory. Ženy jsou v sexuálních scénách (kterým se Tudorovci nevyhýbají, ale označení "dobové porno", které jsem tuhle na adresu seriálu slyšel, je podle mě silně přehnané) nehistoricky nezarostlé a obě pohlaví disponují dokonalým chrupem.

Děj seriálu trvá přes čtvrt století a Jindřich a další postavy, které provázejí diváka celým seriálem (kvůli oblíbenému zvyku posílat znelíbené soudruhy na smrt jich zase tolik není), časem adekvátně stárnou/rostou. Na konci už král nebo jeho celoživotní souputník Charles Brandon vypadají znepokojivě sešle, maskérům všechna čest. I když z nějakého důvodu Jindřicha nikdy "nenafoukli" (podle dobových pramenů byl v posledních letech života neuvěřitelně otylý).

Stát jsem já. A k Bohu jen přese mě!

Od časů Jana I. Bezzemka byla králova moc v Anglii limitována podporou lokální šlechty. Později, po prohrané válce Karla I. s Parlamentem byla (a dodnes je) moc krále omezena zákonodárným sborem. Vláda Tudorovců (a prvních Stuartovců) představuje mezi těmito dvěma epochami ojedinělé období skutečné autokracie, kdy královo slovo bylo nejvyšším (později i božím) zákonem a odvolání neexistovalo.

Tvůrcům seriálu se mistrovsky povedlo zachytit proměnu Anglie za Jindřichovy vlády. Atmosféra v zemi koresponduje s královým stavem. Na začátku, dokud je Jindřich mladý, plný energie a touhy dobře vládnout, je Anglie veselá země. Na konci, po čtvrt století trvajícím procesu koncentrace moci a likvidace právního státu, je to země šedá a ponurá. Nikdo si netroufá nesouhlasit, ale ani souhlasit - protože králova mysl je den ze dne temnější a nikdo si není jistý, jestli to, co je dneska povinnost, nebude zítra zrada. Mnoho ambiciózních mužů pak nechápe základní problém takového uspořádání: systém může kdykoli sežrat i je, nastoupí po nich další. Dnes ještě vyhlašuješ královým jménem rozsudky smrti, zítra jdeš ty sám na špalek.
Pro dnešní Brity, odchované staletými procesy kultivace státní moci, je tohle možná "jenom" morální poselství, stejně vzdálené jako Orwellovo 1984. Našinec by si ale měl při sledování seriálu zvlášť uvědomit, že ten, kdo se nepoučí z vlastních dějin, je odsouzen znovu je prožít.

Když v roce 1509 nastoupil Jindřich VIII. po smrti svého otce na trůn, bylo to první pokojné předání moci po dlouhé době. Hrozně mu záleželo na tom, aby i on po sobě zanechal nezpochybnitelného mužského dědice a předešel tak dalším možným bojům o trůn. Tato dlouho nenaplněná touha byla hlavním motorem jeho manželského turné. Jak by se asi odvíjely dějiny Anglie, kdyby Jindřichova první žena Kateřina Aragonská porodila králi syna, který by se byl dožil dospělosti?

Zábavou za poznáním

Osobně považuju takovýto seriál za výborný prostředek, jak dnešní publikum zasvětit do znalosti (nejen) vlastní historie. Dobrý scénář při dodržení historických reálií je základ, a tady si jeho tvůrce Michael Hirst zaslouží hlubokou poklonu. I ten, kdo ví, že Anna Boleynová nakonec skončila s hlavou na špalku, bude sledovat její peripetie s napětím. Množství vedlejších, ovšem nevymyšlených postav, také rozšiřuje obzory; když pak člověk spatří např. obraz kardinála Wolseyho během návštěvy Westminsteru nebo hltá na Wiki další osudy Eduarda Seymoura, uvědomuje si, kolik mu dalo zábavné dílo, které ovšem ukazuje historické skutečnosti.
Seriál založený na historii, má ještě jednu výhodu - má přirozenou odolnost vůči touhám producentů jej natahovat nastavovanou kaší. Všechny postavy prostě zemřou, když přijde jejich čas, a tam, kde nebylo žádné happily ever after ve skutečnosti, není ani v seriálové reprodukci. V tomhle směru jsou Tudorovci podivuhodná směs frustrace ze špatných osudů a úlevy nad uvěřitelností děje.

Samozřejmě, prohřešky proti historii se najdou. Ať už kvůli dějovému zdůraznění (slavný Jindřichův portrét nepochází z posledního roku jeho života, je o patnáct let starší) nebo kvůli zjednodušení pro diváky (Jindřichova sestra Markéta se ve skutečnosti jmenovala Marie a byla krátce provdána za francouzského, nikoli portugalského krále. Producenti se báli, aby nebyl laický divák zmaten, když Marie je současně Jindřichova dcera a v seriálu vystupuje ještě jeden francouzský král). Ale v naprosté většině se seriál drží známé historie, i v bezpočtu drobných vedlejších postav a epizodek, za toto opět poklona.

Zkrátka a dobře: pokud se zajímáte o anglické dějiny, měl by vám ke shlédnutí Tudorovců stačit první odstavec tohot článku :) Pokud se chcete "jenom" podívat na dějově velmi dobře podaný seriál, obdivovat nádherné historické kostýmy a sledovat výborné výkony britských herců, taky neváhejte - a to, že se přiučíte něco z historie, berte jako příjemné plus.


Komentáře

1 Michal Illich Michal Illich | Web | 29. ledna 2011 v 23:45 | Reagovat

Tudorovci byli super.
Teď koukáme na Pilíře země a taky je doporučuju.
M.

2 Jana Jana | 30. ledna 2011 v 11:00 | Reagovat

Souhlasim, ze Tudorovci byli super, uz jen proto, ze jsem byla zvedava a po temer kazdem dilu si projela na wikipedii pulku anglickych dejin :) Jen ke konci uz to bylo hodne depresivni, posledni serie byla temna jak noc.

3 PaulMan PaulMan | 30. ledna 2011 v 12:29 | Reagovat

[1]: Pilíře země jsem neznal, dík za tip!

4 Eithlinn Eithlinn | 30. ledna 2011 v 14:46 | Reagovat

Jdu stahovat.

5 Jet Jet | 17. března 2011 v 16:53 | Reagovat

Ale jo, jako historicko-popularizacni serial to asi funkci plni, vyprava fajn a dej vcelku chytlavy.

Jen bych rekl, ze doba toho nejvetsiho anglickeho stredovekeho temna prave zacala (a nastesti taky skoncila) spolecne s Jindrichem.

6 PaulMan PaulMan | 18. března 2011 v 11:25 | Reagovat

[5]: Otázka je, jak definuješ středověké temno. Život v autokracii a pošlapání právních procedur tam, kde to bylo "v zájmu státu" (zdravím soudružku Veseckou) je jedna věc. Ale oproti skutečnému středověku (ať už bereš ten, který se obvykle označuje za "temný", tedy přednormanské krále, nebo ten pozdější za Plantagenetů, Lancasterů a Yorků) na tom byl život obyčejného člověka mnohem lépe, materiálně, zdravotně i právně.

7 Jet Jet | 21. března 2011 v 14:59 | Reagovat

[6]: Ano, mel jsem na mysli tu arogantni autokracii v "zajmu" statu. Souhlasim, ze zivotni uroven bezneho peasanta uz byla zcela jinde.

Nechci ovsem umensovat vyznam vlady pevne ruky, coz byla jiste, obzvlaste ve vrtkavych stredovekych dobach, dobra vec. Jen ta pevna ruka musi byt doprovazena i zdravym rozumem a opravdovym zajmem o blaho spolecnosti, cehoz se Jindrichovi prilis nedostavalo.

Tedy, ne ze by ten zajem o blaho spolecnosti byla v politice nejak bezna vec :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.